Kronika hlídky

V sobotu jsme se sešli na metru. Bylo nás dvanáct holek, jeden Matěj a dvě vedoucí - Gábina a Štěpánka. Vlakem jsme jeli do Černošic.V plánu bylo hlavně pozorování jarní přírody a hledání zajímavostí. Berenika měla s sebou kelímek s lupou na pozorování a tak jsme horlivě sbírali brouky, ploštice, mravence, stínky a jinou havěť. Našli jsme i mrtvého motýla.Kopec nad městem se zdál některým nekonečný a tak si ho zpestřovali zastávkami na svačinku a pití. Když už jsme konečně došplhali na místo, odkud se mělo jít jen po vrstevnici, tak holky začaly šplhat na další vysoký kopec.Na vyhlídce jsme...
Mysleli jsme že jedeme na holčičí víkendovku. Ale když jsme na hlavním nádraží čekali na vlak, úplnou náhodou se tam objevili kluci. A úplnou náhodou jeli na stejné místo jako my. Vlakem jsme dojeli do Vlašimi, a pak jsme šli po tmě blátem asi 5 kilometrů. Když jsme došli k chatě, vážili jsme si náklad, který jsme táhli na zádech. Většina batohů vážila přes 10 kilo. V chatě jsme si vybalili věci a zabydleli jsme se. K večeři jsme si udělali chleby se sýrem a šunkou. Další den pršelo, a všude bylo bláto. Ráno po Petrově krásné rozcvičce jsme dostali jen pár sirek, vodu a kaši v...
V terminu 9.-18.3.2019 zde bylo 15 přátel z USA se kterými jsme pomáhali s konverzační angličtinou na základních školách na ČM a pořádali odpoledních kluby a setkání. Oni odjeli, ale dál můžete procvičovat svoji angličtinu:Každou středu od 16-17 na Plechárně (Bryksova 1002) v malém sále (pro studenty 12-18 let)Na letním anglickém táboře 10-17.8.2019 - kam někteří z naších přátel ze St. Louis a jejich známí přijedou.Zde je odkaz na přihlášku a další inforamce - tec2019.jdem.cz  Těšíme se na viděnou a sledujte nás na FB: Rajská Zahrada English Cluba nebo...
Začalo to tím, že jsme se všichni sešli na hlaváku, odkud jsem jeli vlakem hodně daleko (asi 50 traťových kilometrů, pozn. redakce). Po vystoupení z vlaku jsme i s krosnami museli šlapat do kopce po tmě (celé dlouhé 2 km s převýšením 80 m, pozn. redakce). Když už jsme byli opravdu unavení, tak jeden z nás zavolal "tam to je ona" a my jsme zimou přidali do kroku. Pak jsme se v chatě ohřáli u kamen a dali si teplou večeři, po které jsme šli hrát noční hru se svíčkami. Další den ráno jsme měli rozcvičku, upřímně se vám přiznám, že mě moc nebavila, ale jinak dobrý :-). Po rozcvičce jsem šel s...
Další Discovery víkendovka pro kluky proběhla ve starém dřevěném srubu nedaleko Sázavy. Tentokrát jsme všichni jeli vlakem, ve kterém bylo hrozné vedro, ale až na jednu menší nehodu s Coca-Colou jsme všichni cestu ve zdraví přežili. Když jsme vystoupili z vlaku (omylem o jednu zastávku dřív, čímž jsme si trasu o 2 km prodloužili, což jsem klukům neřekl, takže jsem zvědav, kdo si to přečte), rozdělili jsme si jídlo do batohů a vyrazili jsme ke srubu. Cesta byla vesměs příjemná a bez komplikací, asi kilometr před cílem jsme ještě zastavili na koupání. Srub jsme našli snadno, a poté, co se...
Vojta: Protože nás jelo moc, nevešli jsme se do auta a část z nás musela vlakem. Konkrétně já, Matěj a Adam. Když jsem kupoval jízdenku přes internet, nabídlo mi to doplatek do první třídy za pouhých 30 korun pro všechny 3, čemuž jsem prostě neodolal. A tak jsme jeli poprvé v životě, celých 30 minut, první třídou, ve druhém patře City Elefantu. Adam z toho byl úplně unešen, ale jen do chvíle, než zjistil, že sedačky práší ještě víc, než ve druhé třídě, načež si chtěl samozřejmě stěžovat. Každopádně to byl nadstandardní zážitek, hlavně protože jsme tam byli skoro sami. Adam: Nejvíc ze...
Ve dnech 20. – 22. října 2017 se naše hlídka účastnila KrokOrienťáku, šestého ročníku outdoorové akce pořádané patnáctou přední hlídkou. Nejedná se o orientační výlet, kde se chodí, jak mohou někteří z názvu vyrozumět, nýbrž o orientační běh organizovaný Krokodýlem, hlavním vedoucím patnácté přední hlídky. Účastníci byli ubytováni v Černošíně, v budově Střediska Víteček. Samotný závod se pak odehrával v krásných lesích u Mariánských Lázní. Akce se zúčastnila patnáctá, pětatřicátá a devětačtyřicátá přední hlídka. V pátek jsme dorazili do Střediska Víteček, ubytovali se a pozdravili s...
Vojta: Cesta autem byla příjemná až na kolonu za Prahou. Když jsme dojeli na místo, byla už tma a ostatní nás přivítali klikováním na cestě, že prý to mám rád. Což určitě vymyslel Dejv, za což jsem mu nesmírně vděčný. Hned po příjezdu kluci zjistili, že když se běhá po schodech do prvního patra, dělá to rachot jako když padá celá chata, což samozřejmě způsobilo masové běhání nahoru a dolů. Toto běhání jsme ještě podpořili přísným zákazem pod hrozbou klikování, takže kluci běhali a k tomu ještě klikovali. Celkově to byl dost sportovní večer. zápasy Adam: V pátek večer byla noční...
Jako správné juniorské vedoucí jsme na sraz nad "prvními eskalátory" přišly o deset minut dříve. Udělaly jsme dobře, protože Šárka myslela logicky, a byla nad eskalátory u východu, který byl směr nádraží. Po pár zmatených esemeskách jsme se sešly a čekaly na posledního člena výpravy - Aničku z 35. PH, o které jsme nic nevěděly, nikdo z nás ji nikdy neviděl a ani na ní neměl kontakt. Poté, co nepřicházela, jsme zavolaly Pavlovi a byly jsme vyrozuměny, že ona na nás kontakt má a najde si nás sama. Na nádraží jsme si koupily lístky do správného vlaku, načež jsme nastoupily do špatného, jedoucího...
Tábor 2017 měl téma Pán prstenů, čímž navazoval na ten loňský s tématem Hobit. Když jsme dorazili, vedoucí nám zahráli scénku představující Bilbův proslov a odchod z Kraje. My jsme stejně jako Bilbo odešli z naší země (kterou představovalo nádraží) a pronásledováni černými jezdci jsme dorazili do tábora. Ten den jsme byli rozděleni na skupiny na celý tábor, ve kterých jsme soutěžili a hráli hry. Skupiny nesly jména podle některých členů Společenstva Prstenu. Ráno probíhá kromě rozcvičky, snídaně a uklízení a bodování stanů také nástup. To se pak všichni účastníci tábora (kromě vedoucích...
Je březen. Předpověď počasí slibuje deštivý víkend, takže je ideální čas vyrazit na čundr. Účast není nijak závratná, 4 kluci (Kuba, Petr, Matěj a Sam) a 2 vedoucí (Vojta a Dejv), nicméně na pohodové chvilky večer u ohně je to tak akorát, pokud ovšem nebude pršet. Vlakem jedeme do Příbrami, odkud jdeme pěšky do hlubokých a pustých lesů Brd. Stmívá se brzy, takže jdeme ještě asi 2 hodiny potmě. Cesta příjemně ubíhá, povídáme si, a hlavně neprší. Jdeme bez mapy, takže absolutně netušíme kam nás nohy zanesou. Vhodné místo k utáboření nacházíme asi okolo desáté hodiny večer. Než postavíme...